Coromandel

Co říci k našemu výletu...byli jsme tam hihi. Dostali jsme v práci 10 dní volno, protože nebyla práce. A tak jsme vyrazili. Bylo tam nádherně, tak alespoň stručně, co jsme viděli a kde byli.
Thames – město se jmenuje podle řeky ve VB, jako ostatně většina věcí a míst. Holt ti objevitelé a kolonizátoři neměli moc fantazii a jen kopírovali. Hezké město, ale zde jsme se moc nezdrželi a ptali se jen na potřebné informace.
Kauaeranga Valley-Pinnacles - tady jsme vyrazili na trek se spaním v super chatě s kapacitou pro 80 lidí. Chalupa nádherná, je to něco jiného než u nás, ale na Zvoničku to nemá. Jiřík si konečně (spolu s Karlem) mohl vyšplhat na nějakou skálu. Jé jak tomu svítila očíčka, jak malému Jardovi. Štěstí z něj úplně odkapávalo. No a kde jsme byla já, ví ten, kdo mě zná. Samozřejmě co nejblíže zábradlí hihi. Trek nás trochu zklamal. Měli jsme ošklivé počasí a i kdyby ne, tak nebylo nic k vidění, jen husté zeleno. To nás ještě paní z DOC upozorňovala, že tento trek je suprový a že nemáme chodit jiný, kde není nic k vidění. Si tak říkáme, jak to muselo vypadat tam.
Coromandel – krásné poklidné městečko se spoustou obchůdku, plné umělců a slavné svými uzenými produkty od Oyster Company či Smoking Company. Nabízí uzené mušle, ryby, chaluhy a já nevím co ještě. Moje maminka by se z toho zvencla. Jirka to nikdy nejedl, tak jsem ho donutila si koupit mix pytlík. Přežil a chutnalo mu. Mě jel jen uzený tučňák. Na doporučení místního domorodce s červeným nosem, jsme přespali v blízkém kampu na ,Long bay a těšili se na další den (kupodivu domorodec nás nesklamal). Driving Creek Railway and Potteries – super vláček – jednokolejka za Coromandelem. Dříve sloužila jako dopravní prostředek pro odvoz dřeva a dnes z toho udělali park, aby zachránili Kauri stromy a jinou původní vegetaci. Výtěžek jde na údržbu provozu vláčku a na park. Mají tam i keramickou dílnu. Skvělí byl vlak vedoucí, vtipný a hrozně milý pán. Na vrcholu trasy postavili nádherný dřevěný altán. Prý to stavěli rok a čtvrt a byli na to 3 chlapi. Prý pak udělali děsnou párty.
Colville – poslední město a civilizace (obchod a benzínová pumpa) před koncem světa v cípu poloostrova Coromandel. V blízkosti je budhistické meditační centrum. Si tak jedete, kolem krávy, ovce, krávy ovce a najednnou budha. No legrace. Pak už jsou jen krásné pláže, zátoky, samoty a drsné gravel roads. Spali jsme v DOC kempu Fletcher Bay. Tam jsme zjistili, že nemáme cash na kemp, tak jsme prosila další kempisty o peníze výměnou za telefoní kartu. Dědeček měnil až vyměnil. Ráno jsme se vydali na trek na Stoney beach, zvolili jsme namáhavější variantu, která byla i pro horská kola. Nechápeme, kdo by to vyjel, snad jen chrti jako Mařka, Kryštof či Hajda. K našemu zděšení potkáváme opravdu nějakého downhilláře. Zde také porvé vidíme pastičky na possumy s důmyslně vloženým vejsem jako návnada. Koukáme do všech, ale possum nikde.
Road 309 – silnice napříč výběžku polostrova pod Coromandelem do Whitianga. V našem autoatlase neznačená. Dozvěděli jsme se o ní od paní v krejčovství a později ji našli i v průvodci. Zde je Waiau Waterworks, vodní park. Nějaký nadšenec zde postavil vodní hejblátka a atrakce ze starého harampádí. Člověk se tam opravdu vyblbne a omládne o mnoho let. Některá udělátka by se líbila jistě i HL. Zde jsme mohli přespat na parkovišti a ráno jsme si dopřáli skvělou snídani. Po cestě je ještě pár dalších věcí, které míjíme, nacházíme jen vodopády a kauri dvojčata.
Whitianga – zde jen nakupujeme a obdivujeme 2 bone studia, kde vyrábí ty slavné přívěsky z kostí. Jiřík seznamuje Lucynu s přístřeškem na nákupní vozíky.Hahei – městečko u níž je slavná Cathedral Cove. Zvažujeme zakoupení objížďky na mořských kajacích, ale já to bojkotuji a tak jsme to jen okoukli pěšky.
Hot Water Beach – a to je má parketa, vstáváme brzy, protože já tam prostě musím. Tam hrabu, hrabu jako hraboš a nic. Vedle mají horkou lázeň a já prd. Jirka mě celou dobu fotil a nepomohl hrabat, grázlík a ještě se mi smál. Smutně se vtírám k sousedům alespoň na zkušenou.
Garage sale – je sobota a všude jsou cedule. Viděla jsem to jen ve filmech a tak se chci juknout jak to vypadá. Bohužel se mi to líbí až moc a hrabošila bych všude. Jiřík otáčí oči v sloup. Získáváme židličku, fukar, freesbee a nějaké misky. Samozřejmě děsně výhodně za babku